Open Access v Horizontu 2020

Otevřený přístup k vědeckým informacím v Horizontu 2020 (H2020)

Všichni příjemci grantů musí zajistit přístup k recenzovaným vědeckým publikacím souvisejícím s výsledky projektu. Na rozdíl od 7. RP, kdy se otevřený přístup k vědeckým publikacím týkal jen pilotních projektů, již neexistují žádné výjimky z této povinnosti. Konkrétně musí příjemci grantů zajistit, aby publikované výsledky bylo možné alespoň číst online, stahovat a tisknout. Příjemci grantů jsou rovněž vyzýváni k tomu, aby otevřeně zpřístupňovali i jiné typy publikací ať už recenzovaných, nebo nerecenzovaných, které souvisí s projektovými výsledky – například monografie, zprávy, výstupy z konferencí. 

 

Základní dokumenty k programu Horizont 2020

Jak zajistit otevřený přístup podle pravidel H2020

Nejpozději v den vydání článku musí příjemci uložit strojově čitelnou elektronickou kopii publikovaného článku, nebo finální recenzovanou verzi rukopisu do repozitáře a zajistit otevřený přístup.

1. zelenou cestou – publikování článku tradičním způsobem, zajistit přístup k finální recenzované verzi rukopisu článku v repozitáři do 6 měsíců nebo do 12 měsíců (společenské a humanitní vědy).  Příjemce musí zajistit prostřednictvím repozitáře také otevřený přístup k metadatům identifikujícím uloženou publikaci.

2. zlatou cestou – otevřený přístup je zajištěn již samotným publikováním v otevřeném nebo hybridním časopise. Publikační poplatky (article processing charges) jsou uznatelnými náklady po dobu trvání projektu.  Pravidla H2020 požadují i tyto publikace ukládat do repozitářů.

 

Jak zjistím postoj vydavatele k otevřenému přístupu

Jakou verzi textu můžete do repozitáře uložit, zjistíte ve své licenční smlouvě s vydavatelem, popř. na serveru SHERPA/RoMEO. Tato databáze ukazuje, jaký postoj zaujímají vydavatelé k autoarchivaci.

Pokud vydavatel uložení autorské kopie nepovolí, není možné vložit článek do repozitáře přes jeho nesouhlas. Podmínky vydavatele jsou zde nadřazené podmínkám programu Horizont 2020. Většina vydavatelů však uložení povoluje, někdy s časovým omezením (embargem).

Jak zachovat autorská práva

Evropská komise nabádá autory, aby vydavatelům poskytli pouze potřebnou licenci a ve všech případech si ponechali svá autorská práva. Nejlépe je poskytnout takové typy licencí, které vyhovují požadavkům na otevřený přístup, a to veřejné licence Creative Commons, nejlépe licenci CC-BY nebo CC-0.

Co když vědec repozitář nemá

Seznam repozitářů poskytuje www.opendoar.org. Vědcům se také nabízí Zenodo, specializovaný repozitář, který slouží k ukládání dat a publikací z projektů EU. V případě, že příjemce dotace neví, kam publikaci uložit může využít službu poskytovanou portálem OpenAIRE.

Kam ukládat výzkumná data

Otevřený přístup k datům je v programu H2020 zařazen jako pilotní projekt pouze pro vybrané oblasti výzkumu. Vhodný repozitář  (předmětový, institucionální nebo centralizovaný) je možné vyhledat např. v re3data.org. Datové kolekce podporuje i repozitář Zenodo.

Jak mi pomůže OpenAIRE

OpenAIRE. může poskytnout další informace o principech otevřeného přístupu v programu H2020. Projekt OpenAIRE má své lokální zástupce (National Open Access Desk, NOADs) ve všech členských státech EU. Pro ČR je to Ústřední knihovna VŠB – TU Ostrava. NOADs můžete kontaktovat na helpdesku OpenAIRE.

Kde se mohu dozvědět víc

 

MENU